Partžurnál - říjen-listopad 2004

Monika Absolonová: Potvora je těžká

Zpěvačka Monika Absolonová prožívá velmi plodné období. Právě jí vyšla sólová deska, od 18. listopadu ji můžeme vidět jako Mylady v novém muzikále Tři mušketýři a v osobním životě je šťastná

Moniko, co je u tebe nového?
Podzim a zima jsou pro mě velmi pracovní. Jsou tu při věci, na kterých mi hodně záleží. První byly Královny popu na Karlštejně, druhá je moje deska, která vyšla na konci září a jmenuje se Zůstávám Dál a třetí je muzikál Tři mušketýři.

Kolik je na desce písniček a kdo ti s ní pomáhal?
Na desce je patnáct písniček a jeden remix. Z těch, které lidi můžou znát, jsou Zůstávám dál, Vynanie od Mariky Gombitové a Královnou jsem já. Není to kvůli tomu, že bych pořád chtěla být Kleopatrou, ale protože ona vlastně nikdy nevyšla v mojí verzi. Potom jsou tam dva duety. Jeden je předzvěst Mušketýrů s Michalem Davidem, duet Athos Mylady. Nezazpívá si ho ale žádný ze tří Athosů, kteří budou v muzikálu, ale Michal. Druhý duet je s Alanem Bastienem. Je nádherný a je od skupiny Vajnot.

Jednu písničku ti prý složila a otextovala Alice Springs?
Jsem první, pro koho složila písničku a mám z toho hroznou radost. Jmenuje se Mona Absolona. Nejdříve jsme měly malý konflikt kvůli textu, protože jsem nechtěla zpívat Mona Absolona, ale nakonec mě Alice přemluvila a dopadlo to skvěle.

Jak se těšíš na Mušketýry?
Moc se těším, ale na druhou stranu se hrozně bojím, protože poprvé hraju opravdovou potvoru. Někomu se mrcha může zdát jako vděčná role, ale ztotožněte se s tím! Já se vždycky snažím, aby ty moje role byly opravdový. Abych v sobě našla něco, co s postavou koresponduje. Jako že si nehraju na to, že hraju, ale abych to tak i cítila a bylo to přirozený. Ale já necítím, že mám někoho uškrtit nebo že mám propíchnout Sabinu Laurinovou. Mylady toho, co napáchala, ani na okamžik nelituje a je mrcha až do poslední chvíle. Mám pocit, že to je těžší než role, které jsem měla doteď, i když tento pocit mám asi vždycky.

Co nového v soukromém životě?
Mám se moc dobře. Je pravda, že soukromý život moc nestíhám. Pokud ho mám počítat na hodiny, tak je opravdu minimální, ale o to je intenzivnější. Je to příjemný pocit. Stěhuju se, uklízím, chodím zase na nákupy a vařím.

Takže s novým přítelem Jardou už spolu bydlíte?
Vlastně skoro od začátku. My jsme se nejdřív neustále stěhovali. Od té doby, co jsme se poznali, jsme bydleli pořád spolu, jednou chvíli u mně v bytě, potom u něj v bytě, když rodiče odjeli na dovolenou, tak u mých rodičů, abychom hlídali dům, potom jeho rodiče odjeli na dovolenou tak u jeho rodičů... Naštěstí už je klid a bydlíme u Jardy. Trochu mu to tam ale ještě musím přestavět.

Jak to snáší tvůj labrador Kvido?
Jardu snáší skvěle. Dostal krásnej obojek Harley Davidson, protože Jarda je vášnivý motorkář. Vůbec sice neposlouchá, ale na Jardu hodně dá. Dostal ještě velkej pelech.

A jak jstë se seznámili?
Úplně náhodně, někdy v únoru, ale pořádně jsme se viděli až v květnu. Já jsem si ho moc nepamatovala, protože jsem ho do té doby potkala jenom dvakrát a to jsem se pokaždé veselila s holkama z divadla. Potom jsme se ale setkali na Lennym Kravitzovi...

Kde jsi byla na poslední dovolené?
Na přelomu února a března s kamarádkou Lindou Finkovou a její dcerou v Dubaji a byla to hodně odpočinková dovolená. Byla to náhoda, protože v tu dobu, kdy jsme zrovna měli čas a chtěly někam jet, tak nikdo nikam jinam nelítal, ale nakonec jsme byly moc spokojené. Byly jsme v jednom z emirátů, kde se neprodává ani alkohol.

Bála jsi se tam?
Nebála, moc mě to tam překvapilo.

Jaká byla tvoje nejhezčí dovolená?
Nejhezčí to bylo minulý rok v Americe. Byla jsem tam asi tři týdny za kamarádem, který tam pracoval. Bydlela jsem u něj doma v New Port Beach, což je pár kilometrů od Los Angeles.

Jaké tam bylo počasí?
Byla jsem tam v lednu, ale každé ráno mě budilo sluníčko, protože tam bylo asi pětadvacet stupňů.

Co tě tam nejvíc nadchlo?
Las Vegas. Je to obrovská atrakce pro dospělý a strašně mě to dostalo. Týden bych tam ale asi nevydržela. Ty tři dny mi stačily, všem to doporučuju. Vegas se musí vidět.

Kolik jsi vyhrála?
Nic jsem nevyhrála. Jsou tam totiž starý babčy, který hrajou celé dny. Nejdřív sledují, kam kdo kolik peněz nacpal, a pak si k tomu sednou a vyberou všechno. Prohrála jsem asi stopadesát dolarů, což není žádná obrovská částka.

A jak se ti líbilo v LA?
To mě zklamalo. Myslela jsem si, že bude hezčí a bylo špinavý.

Co ti tam vyhovovalo víc než u nás?
Překvapilo mě, jak tam všechno neuvěřitelně funguje. Kamarádovi se něco rozbilo. Bydlel ve velkém bytovém komplexu. My mu říkáme: Ivo zavolej opraváře ještě než odletíme. Byl tam za pět minut, opravil, poděkoval a odešel. Z toho jsem byla nadšená.

-šč-